Hadi / Serpents

KORÁLOVKA SEDLATÁ - Lampropeltis triang. sinaloe

 

 Korálovka sedlatá (Lampropeltis triangulum) je nejedovatý pestře zbarvený had z čeledi užovkovitých.

Je popsáno asi 25 poddruhů. Ty se navzájem velice liší jak zbarvením, tak i rozdílnými životními podmínkami populací z různých zeměpisných oblastí výskytu. Nejběžnější poddruh je Lampropeltis triangulum sinaloe, který obývá hlavně západní Mexiko je většinou zbarven šarlatově červeně, se střídavými světlými a černými proužky.

 Korálovka sedlatá je rozšířena od Kanady, až po Ekvádor a dorůstá do velikosti 1 - 1,3 metru. Její tělo je poměrně štíhlé, hlava je malá a sotva odlišitelná od těla. Ačkoliv se jedná o živočicha aktivního spíše za soumraku a v noci, má kulaté zorničky a velké oči.

 Chov

Terárium postačuje středně velké, s písčitým substrátem, doplněné několika většími kameny jako úkryt. Nezbytná je samozřejmě miska s vodou. Teplotu udržujeme mezi 25 - 30 °C přes den, s poklesem až ke 20 °C v noci. Zimování je vhodné, nikoliv však nutné. Mnozí teraristé v zimním období pouze snižují teplotu na 20 °C. Přesto se zazimování doporučuje, zvláště hodláme-li hady rozmnožovat.

Ačkoliv korálovky mají v přírodě poměrně pestrý jídelníček (loví malé savce, ještěry, hady i ptáky, nepohrdne ani vejcem), v teráriu vystačíme s přiměřeně velkými hlodavci.

Páření, které probíhá na jaře po zimním klidu, je doprovázené souboji samců o samice. V červenci a srpnu snesou samice 5 - 10 kožovitých vajec, z nichž se po asi 60 denní inkubaci a 90% vlhkosti líhnou mladé korálovky. Měří kolem 30 cm a dobře přijímají holata myší.

 

UŽOVKA ČERVENÁ - Elaphe guttata

 

 Užovka červená (Elaphe guttata) je nejedovatý had divoce žijící v jižních oblastech Severní Ameriky až po severní Mexiko. Obývá sušší bory, pole i odlesněné oblasti.

Jedná se o nejrozšířenějšího a pro svou nenáročnost nejoblíbenějšího domácího hada. Jak již název napovídá, její zbarvení je do červena, ale existují i jiné formy zbarvení.Ze spodu je bílá s černými skvrnkami. Užovka červená dorůstá 140 - 180 cm. Ve volné přírodě se užovky živí drobnými hlodavci.

Chov

Pro její klidnou povahu a jednoduchost chovu je vhodná pro začátečníky. V zajetí je to nejčastěji chovaný druh hada. 

V zajetí stačí užovku krmit myšmi (1 kus 1-2× týdně), mladé hady myšími holátky. Pro zpestření jídelníčku tohoto hada je možno použít třeba jednodenní kuře. Zhruba tři dny po krmení užovka potravu tráví a v této době je potřeba jí nechat v klidu.

Pro jednoho jedince postačuje terárium o velikosti 50×40×40 cm. Dno terária by mělo být pokryto pískem, kokosovým substrátem nebo rašelinou, případně směsí. Terárium je potřeba vybavit kamenem (aby se měla užovka kam schovat a kde vyhřívat), miskou na vodu (velkou tak, aby se v ní celá mohla stočit) a topení (žárovka, topný kabel, je vhodný i topný kámen). Teplotu v teráriu udržujeme 27-30°C.ideál 29.Vzhledem k tomu, že užovky rády lezou a prozkoumávají, je vhodné do terária umístit i nějaké větve. Terárium pravidelně zvlhčujeme např. rozprašovačem.

Užovka červená se svléká zhruba jednou za měsíc a proces svlékání trvá přibližně týden. Během tohoto týdne užovka nepatrně ztratí barvu a jakoby zešedne, oči se jí zakalí. Užovka je zalezlá, protože hůř vidí a zhruba po týdnu opět dostane svou barvu a po třech dnech svleče starou kůži. Před svléknutím je nutno v teráriu udržovat ještě větší vlhkost. Pokud je svlečená kůže vcelku, znamená to, že užovka je zdravá a má vhodné podmínky k chovu. Pokud kůže celá není, může to znamenat nemoc, ale i třeba jen malou vlhkost v teráriu.

Užovka červená je noční had. Přes den spí a v noci je aktivní. Proto ze špatně utěsněného terária uteče nejčastěji v noci, když je klid a všichni spí. Režim jí lze otočit, pokud terárium umístíme do tmavé části bytu, a v noci svítíme. pokud jí chceme přes den sledovat, svítíme červeným světlem, jelikož hadi červené světlo nevnímají.

 

UŽOVKA TENKOOCASÁ  (JAPONSKÁ/THAIWANSKÁ) - Elaphe taeniura frisei

Užovka tenkoocasá (Orthriophis taeniurus) je dlouhá užovka z Jihovíchodní Asie a přilehlých ostrovů. Pro krásné barevné vzory a poměrně nenáročný chov je oblíbeným druhem u teraristů.

Asi nejpoužívanější český název pro tohoto krásného hada je užovka tenkoocasá, často se však můžeme setkat i s názvem užovka japonská či užovka tchajwanská (poslední označení se ale používá spíše jen pro poddruh Orthriophis taeniurus ssp. friesei).

Známější než současné vědedcké jméno je její starší označení Elaphe taeniura, nicméně v novějších taxonomických systémech se už do rodu Elaphe obvykle nezačleňuje.

Aktuálně rozeznáváme asi 7 poddruhů:

• Orthriophis taeniurus ssp. taeniurus - Čína
• Orthriophis taeniurus ssp. ridleyi - Thajsko, Malajský poloostrov
• Orthriophis taeniurus ssp. mocquardi - Čína, Severní Vietnam, Chaj-naj.
• Orthriophis taeniurus ssp. friesi (užovka tchajwanská) - Tchajvan.
• Orthriophis taeniurus ssp. grabowskyi - Sumatra, Borneo.
• Orthriophis taeniurus ssp. schmackeri - Rjůkjů (Japonsko)
• Orthriophis taeniurus ssp. yunnanensis - Čína, Indie, Laos, Myanmar, Thaisko

 Kdo prvně uvidí její bičovitý ocas, uzná, že název užovka tenkoocasá je z nich asi nejvýstižnější. Podlouhlá hlava je jenom nepatrně oddělena od poměrně robustního těla, které pozvolna přechází k již zmíněnému dlouhému a tenkému ocasu. Hřbet má tento had zbarven různě - olivově zeleně, někdy žlutohnědě až po čistě žlutou. Téměř vždy však jeho boky zdobí dvě řady tmavých skvrn, které směrem k ocasu přecházejí do pruhů. Barva břišní strany je žlutošedá, směrem k ocasu je zpravidla o něco tmavší. Zornice má tak jako většina užovek rodu Elaphe kulaté, černý pásek za okem lemuje bílé retní štítky.

Užovka tenkoocasá vytváří asi 7-8 poddruhů, některé ale zřejmě nejsou ještě díky poměrně širokému rozšíření popsány. Obývá jihovýchodní Asii, Myanmar, Assam a Čínu, až po Sumatru a Borneo. Žije v lesnatých a křovinatých oblastech, problém jí nečiní ani blízkost lidských sídlišť, ani vyšší nadmořská výška. Živí s převážně hlodavci.

Chov

Orthriophis taeniurus ssp. friesei, která pochází z Tchajwanu, se u nás zřejmě chová nejčastěji a je se svými až 250 cm v dospělosti asi největší ze známých poddruhů. Chov tohoto hada se nijak výrazně neliší od chovu užovek rodu Elaphe, denní teploty do 30°C, s možným nočním poklesem na 20 - 24°C. Terárium pokud možno velké a raději vyšší, s dostatkem větví na šplhání a větší mísou s vodou, neboť se velice ráda koupe. V zimním období je žádoucí snížit po dobu tří měsíců teplotu až téměř k 15°C a dodržet tzv. období klidu, které velice pozitivně stimuluje jarní páření hadů. Krmíme jakoukoliv potravou přiměřené velikosti (kuřata, hlodavci). Tito hadi jsou většinou nevybíraví a s chutí přijmou kteréhokoli savce či ptáka vhodných rozměrů. Na jaře, po období páření snášejí samice 10 - 15 kožovitých vajec, z kterých se zhruba po 65 dnech a při inkubační teplotě 28°C, líhnou asi 50 cm mladé užovky. Ta po prvním svlékání dobře přijímají mláďata laboratorních hlodavců.

O něco vzácněji se v teráriích setkáváme s nominotypickým poddruhem Orthriophis taeniurus ssp. taeniurus, který dorůstá jen asi do 160 cm a není tak pestře a kontrastně zbarvený. Jedinci z přírody často zastrašují prudkým kmitáním svého tenkého ocasu a zuřivě koušou do všeho, co se hýbe. Užovka tenkoocasá se časem zpravidla zklidní a stane se absolutně nenáročným a vytrvalým chovancem.

 

 

UŽOVKA PRUHOVANÁ - (Thamnophis sirtalis)

 

Užovka pruhovaná (proužkovaná) (Thamnophis sirtalis) je nejedovatý severoamerický had. Je nenáročná, přizpůsobivá a nekousavá, chová se proto často v teráriích.

Užovka pruhovaná je had s hlavou málo odlišenou od těla a poměrně dlouhým ocasem. Šupiny jsou kýlnaté, horní strana hlavy vždy černá nebo tmavá. Užovka vytváří řadu poddruhů, které se liší zbarvením i velikostí. Základní zbarvení proto záleží na konkrétním poddruhu, většinou je však doplněno jedním pruhem na zádech a dvěma postranními pruhy, které však mohou chybět nebo se rozpadají v izolované skvrny. Mezi nejkrásněji zbarvené poddruhy patří chráněná užovka pruhovaná sanfranciská, která žije jen v okolí San Franciska.

V závislosti na poddruhu dorůstá délky 45 až 140 cm, samci jsou obvykle kratší než samice a mají delší ocasy.

Užovka pruhovaná je hojná na většině území Severní Ameriky, vyskytuje se na území od jižní Kanady, přes USA až po Severní Mexiko, i když se spíše vyhýbá pouštním oblastem jihozápadu Spojených států.

Jsou to velmi přizpůsobiví hadi, nicméně patří mezi vodní užovky - proto preferují vlhká travnatá místa v okolí vod, jako jsou potoky, jezera, rybníky nebo i vlhké příkopy, vyskytují se také v mokřadech, na loukách a v lesích. Často jsou k nalezení v blízkosti lidí a všude to tam, kde nacházejí úkryt.

Užovka proužkovaná je aktivní hlavně ve dne, kdy loví drobné rybky, žáby i jejich pulce, mloky, žížaly, různé členovce, korýše i plže. Sežere i jiné druhy hadů, ještěry, malé savce i mláďata ptáků. Jsou imunní vůči jedu ropuch a mloků, kteří se tak stávají jejich kořistí.

Většinou žijí samotářsky, na zimovištích se však někdy vyskytují ve velkých množstvích. Zimují od konce října do března nebo do dubna, obvykle ve skulinách nebo v norách hlodavců. V jediném úkrytu zimuje více hadů, kteří si tak zajistí minimální teplotu nutnou k přežití zimy.

Jsou vejcoživorodí, mláďata se rodí po 2-3 měsících, v červnu až září. Po narození měří 15-20 cm a jsou plně samostatná, většinou jich je 10 až 40, starší a tudíž větší samice mívají větší počet mladých.

Pohlavně dospívají asi ve dvou letech, v přírodě mají však mnoho nepřátel a proto většina užovek proužkovaných nepřežije první rok života. Při vylekání mohou kousat a také z kloaky vypouští silně páchnoucí sekret, podobně jako užovka obojková, přesto jsou loveni většími rybami, skokany volskými, kajmankami, korálovkami, vránami, káňati, volavkami, mývali, liškami, rejsky i dalšími živočichy.

V zajetí se dožívají 6 - 10 let.

Chov

Na chov je vhodné menší terárium s velkou vodní nádrží, nebo akvaterárium. Teplota by měla být okolo 22 až 28 °C, v noci nižší. V teráriu by měly být větve, kameny a důležité jsou i úkryty. Zazimování není k rozmnožování nutné, ale hadům by se mělo poskytnout 2-3 měsíční období klidu se sníženou teplotou.

Dospělé užovky požírají malé rybky, žáby, občas i myšata, žížaly, slimáky a hovězí maso. nebo rybí maso, mláďata se krmí akvarijními rybkami, nitěnkami a žížalami.

 

 

KRAJTA KRÁLOVSKÁ - (Python regius)

Krajta královská (Python regius) je menší had z čeledi hroznýšovitých. Tato krajta má nejen hezké zbarvení, ale jen občas se najde jedinec, který by byl kousavý. Dorůstá maximální velikosti 1,2 až 1,3 metru, výjimečně do 1,82 metru. Nepatří tedy k velkým druhům.

Krajta královská obývá pobřeží západní Afriky a střední Afriku od Senegalu na západě po Súdán a Ugandu na východě.

Má malou hlavu výrazně oddělenou od zavalitého těla s nápadně krátkým ocasem. Zbarvena je hnědě se žlutými až bělavými skvrnami. Přes spánky se táhne po obou stranách úzký, žlutý pruh od tlamy až po krk. Pod tímto pruhem je tmavší pruh, který sahá až ke koutkům tlamy. Břišní strana je žlutě krémová. Kresba krajt královských na bocích často připomíná karikatury malých Marťánků a je u každého jedince velice variabilní. Existuje také mnoho barevných odchylek a variant, ať již jsou to albinotičtí, či xantoričtí jedinci, nebo s úplně odlišnou základní kresbou. V nebezpečí se stáčí do pevné koule s hlavou uvnitř, proto se jí v angličtině říká ball python.

Chov

Had dává přednost teplotám mezi 26–32 °C. Měl by však mít možnost až 35 °C pod světlem a cca 23 °C na nejchladnějším místě v teráriu (u nádrže s vodou). Tento druh je aktivnější více po setmění než ve dne. Tyto krajty někdy přijímají potravu nepravidelně, nebývá výjimkou ani půlroční hladovění. Zvířata importovaná z přírody bývají napadena parazity. K chovu stačí terárium o rozměrech 100 × 60 × 60 cm s větví na šplhání a nádrží s vodou. Nádrž by měla být větší – jednak aby udržovala potřebnou vlhkost v teráriu, dále aby se krajta mohla koupat. Rozlišení pohlaví je problematické, nejpřesnější je palpování nebo zavádění sondy, které provádí odborník. Laik může rozlišovat samce a samici podle vzhledu ocásku. (Samice – ocásek za kloakou je kratší a přechod z těla na ocásek je zřetelnější. Samec – ocásek je delší a přechod do něj není tak zřetelný, protože má v přechodu uloženy hemipenisy.) Určení pohlaví touto metodou není 100%. 

Krajta královská je, tak jako všechny krajty, vejcorodá. Samice klade 6–8 poměrně velkých vajec, měřících cca 7 × 5 cm. Vejce klade zpravidla v noci. Samice na vejcích leží až do vylíhnutí, tj. zhruba kolem 70 dní. Mláďatům není potřeba nastřihnout obal,protože musí vstřebat vaječný obol uvnitř vajíčka.Pro úspěšné rozmnožení je nutné dodržet tzv. období dešťů (zhruba od března do listopadu, podle areálu výskytu) a období sucha po zbytek roku. Po vylíhnutí měří mezi 23 a 43 cm.

Zhruba po týdnu, po prvním svléknutí začínají krajty přijímat potravu – vhodné jsou již osamostatněné, malé, osrstěné myšky. Dospělí jedinci loví již vzrostlé krysy malé, pískomily nebo menší potkany.Četnost krmení-mládˇata do 6 měsíců krmíme osrstělým myšetem 1 týdně,subadultního jedince vzrostlou krysou malou 1 za 10 dní a vzrostlého jedince menším potkanem 1 za 2-3 týdny. j Krajta královská má velice dekorativní zbarvení, manipulace s ním je snadná, nekouše a navíc nedorůstá značných velikostí. Mezi hroznýši a krajtami není mnoho druhů, které by se tak dobře hodily do menších bytových terárií. Pro chov této krajty není třeba povolení a je velmi vhodná pro chov v bytových teráriích.

Krajta královská je zahrnuta v příloze CITES . Registrační povinnosti nepodléhá.

 

 

 HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ  (Boa constrictor)